Klíč k zaměstnání znevýhodněných leží ve flexibilních úvazcích, jistotě domova a kvalitním zákonu o integračním sociálním podniku.
Domov jako podmínka pro udržení si zaměstnání a flexibilní pracovní úvazek: to jsou podle desítek zástupců sociálních podniků, politiků a dalších odborníků hlavní podmínky pro účinnou integraci sociálně znevýhodněných. Klíčové je i přijetí kvalitního zákona o integračním sociálním podniku (ISP). O jeho podobě dnes diskutovalo na 2. kulatém stole 50 zástupců sociálních podniků, samospráv, vlády i akademické sféry.
Kulatý stůl se kvůli epidemii Covidu konal on-line a jeho záznam je volně ke stažení.
„Sociální podnik Kolibřík CSR se rozhodl kulaté stoly organizovat proto, že nám dlouhodobě chybí legislativní opora naší práce s hendikepovanými. Stejně jsou na tom další desítky sociálních firem v ČR. Oceňuji proaktivní přístup političek Olgy Richterové nebo Adély Šípové. A cením si, že se k nám dnes velmi aktivně přidaly i desítky zástupců a zástupkyň sektoru, kteří se zdravotně či sociálně znevýhodněnými pracují. To nám dává šanci připravit opravdu dobrý koncept zákona o integračních sociálních podnicích,” řekl výkonný ředitel Kolibřík CSR Zdeněk Kosour, který je zároveň koordinátorem pracovního týmu návrhu zákona o ISP.
„Zákon o integračním sociálním podniku je prioritou pro obě koalice. Je tedy velká šance na jeho schválení. Jsem ráda, že podklad vzniká na základě praktických zkušeností se zaměstnáváním zdravotně i sociálně znevýhodněných a poté bude možné diskutovat např. právní pohled s ministerstvy,” řekla místopředsedkyně PSP ČR a spolupředkladatelka návrhu zákonné úpravy v minulém volebním období, Olga Richterová.
„Vítám, že v rámci debaty o zákonu půjde skutečně o průřezovou diskusi se všemi zainteresovanými skupinami. Pro humanizaci podnikatelského prostředí je důležité podpořit více možností, jak zaměstnat rodiče vracející se po rodičovské, osoby dlouhodobě pečující o své blízké nebo mladistvé ze sociálně znevýhodněných rodin. Myslím, že na pracovním trhu bychom všichni rádi uvítali více řemeslníků, a řešením této díry na trhu by mohla být například integrace mladých sociálně znevýhodněných řemeslníků. Současná situace, kdy se v tomto sektoru opíráme hlavně o pracovníky ze zahraničí, je dlouhodobě neudržitelná,” uvedla senátorka Adéla Šípová.
„Dnešní kulatý stůl se zástupci dalších znevýhodněných sociálních skupin potvrdil potřebu vzniku střešního zákona o sociálním podniku. Shoda panovala také na nutnosti provázanosti sociálních služeb a sociálního podnikání. Jen prostřednictvím mezioborové kooperace je možné dosáhnout kvalitního řešení pro lidi, kterých se má dotknout, ” dodala Kateřina Broža, ředitelka pro sociální oblast a rozvoj, Etincelle o.s.
Významnou kapitolou v integraci znevýhodněných jsou rodiče vracející se do zaměstnání po rodičovské dovolené, tedy především matky. S těmi dlouhodobě pracuje ředitelka Sítě mateřských center Rút Kolínská, která je zároveň členkou Rady vlády pro rovná práva žen a mužů.
„V rámci činnosti se snažíme posílit hodnotu rodiny v rámci společnosti i na trhu práce. Proto oceňujeme firmy a instituce, které zřizují nebo podporují mateřská centra či dětské skupiny a svým zaměstnancům a zaměstnankyním nabízejí flexibilní úvazky. Příklady dobré praxe známe spíše z nadnárodních firem, těší mě ale, že se již objevují i v samosprávách, zmíním Statutární město Most. V přípravě příslušných zákonů jsme ale strašně pozadu,” zdůrazňuje Rút Kolínská.
Možný směr spolupráce mezi státní správou a sociálními podniky nastínila radní Jihomoravského kraje pro sociální a rodinnou politiku Jana Leitnerová.
„Chybí zákon o dostupném bydlení, novelizovaný zákon o sociálních službách i ten o integračních sociálních podnicích. V ideálním případě by bylo třeba všechno připravit naráz, témata jsou úzce propojená. Zatím leží příliš mnoho na bedrech obcí a neziskových organizací či sociálních podniků, kteří nemají dostatečnou podporu státu. Cením si, že aktivita směřující ke změně legislativy přichází odspodu, vidím zde velkou příležitost pro celý sektor sociálních služeb,” dodává radní JMK pro sociální politiku Jana Leitnerová.
Osobní zkušenosti přidala i Lidka Pilat ze společnosti Podané Ruce, která úzce spolupracuje s osobami po výkonu trestu.
„Naším cílem je bývalé vězně, kteří mnohdy bojovali se závislostmi i izolací, dostat na pracovní trh. Už během výkonu trestu se snažíme udržet či nastavit pracovní návyky, vhodnou metodou jsou tréninková pracovní místa. Těch je však příliš málo. Legislativa by měla řešit primárně správné nastavení financování sociálních podniků a koncept postupného zaměstnávání,” je přesvědčena Lidka Pilat, podle které by pomohlo spojit pracovní místa pro znevýhodněné s možností ubytování.
Další kulaté stoly se budou věnovat mladým lidem, kteří například opouští dětské domovy, a dalším skupinám, které jsou na pracovním trhu znevýhodněné. Po nich přijde na řadu připomínkování samotné legislativy.