Data

& studie

O sociálních podnicích v Česku

Sociální podnikání se v posledních letech stalo populárním lékem na problémy trhu práce sociálně a zdravotně znevýhodněných osob. Zaměřuje se na kombinaci ekonomického podnikání a sociálního přínosu pro společnost, a to prostřednictvím zaměstnávání lidí, kteří mají obtíže s uplatněním na trhu práce. Podniky vytvářejí pracovní příležitosti pro lidi s různými zdravotními nebo sociálními problémy, a pomáhají jim tak získat sebevědomí a zlepšit své životní podmínky.

V České republice existuje 228 sociálních podniků, které identifikuje web České sociální podnikání, který provozuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, a to v různých oborech. Některé se zaměřují na výrobu a prodej ekologických produktů, jiné na služby v oblasti vzdělávání a kultury, a další na úklid, zahradničení či zpracování druhotných surovin. Díky svému sociálnímu zaměření tyto podniky vytvářejí nejen pracovní příležitosti, ale také přispívají ke zlepšování kvality života v mnoha oblastech. Pracovní příležitost dávají tisícům lidí.

Ekologické zěmědělství a potravinářství

Vzdělávání a kultura

Ochrana přírody

Sociální služby

Zpracování surovin a recyklace

Bydlení a výstavba

Doprava a logistika

V posledních letech se počet sociálních podniků v České republice zvyšuje a tato forma podnikání získává stále více na významu. Mnoho firem a organizací v současné době uvažuje o založení sociálního podniku jako způsobu, jak přinášet společenský přínos a zároveň podnikat. Sociální podnikání v Česku tak představuje zajímavou a inovativní formu podnikání, která má potenciál pomoci mnoha lidem a zlepšit kvalitu života v mnoha. Stáhněte si výtah z dotazníkové šetření Deklarace realizovaného v roce 2022.

O lidech se zdravotním postižením

Lidé se zdravotním postižením jsou, pro potřeby trhu práce, osoby, kterým byla přiznána invalidita v některém ze tří stupňů a lidé s přiznaným statutem osoby zdravotně znevýhodněné. Jsou to lidé v produktivním věku, tedy mezi 18 a 65 lety věku. Po dosažení 65 let u osob postižení nemizí, pouze se z invalidního důchodu stává důchod starobní. Ve svojí práci se vztahuji k trhu práce a jeho podpůrným nástrojům pro osoby se zdravotním postižením. Toto uchopení vychází z podmínek zákona o zaměstnanosti a zákona o důchodovém pojištění.

Při práci s volně dostupnými statistickými daty Českého statistického úřadu a daty Ministerstva práce a sociálních věcí ČR se setkáváme se dvěma základními údaji, a to s hodnotou kolem 418 tis. osob (přiznaný status OZP a současně produktivní věk) a hodnotou kolem 1 152 tis. osob, kdy se jedná o kohokoliv, kdo má ze zdravotních důvodů sníženou funkční schopnost, kdy v této skupině z velké části převládají lidé starší 65 let věku.

O sociálním podnikání v zahraničí

Sociální podnikání je relativně nový koncept, který se začal rozvíjet v Evropě v posledních několika desetiletích. Jedná se o způsob podnikání, který klade důraz na řešení sociálních a environmentálních problémů a zároveň vytváří zisk.

Sociální podnikání se v Evropě rozvinulo v reakci na zvyšující se počet sociálních a ekologických problémů a současně na nedostatek prostředků pro jejich řešení. Většina tradičních způsobů řešení těchto problémů v Evropě je založena na státním financování nebo na charitativních organizacích. Sociální podnikání představuje nový přístup, který kombinuje podnikání s řešením sociálních a ekologických problémů. Odkazuje na něj také Akční plán pro sociální ekonomiku schválený Evropským parlamentem v roce 2022.

Existuje mnoho příkladů úspěšných sociálních podniků v Evropě. Například v Nizozemsku je společnost Fairphone, která vyrábí mobilní telefony s ohledem na etické a environmentální faktory, a zároveň poskytuje práci lidem, kteří mají potíže s nalezením zaměstnání. V Belgii je společnost Buurtslagers, která se specializuje na prodej čerstvého masa a která umožňuje místním farmářům a řezníkům zůstat v oblasti a udržovat místní ekonomiku. Sociální podnikání má tedy v Evropě potenciál poskytnout řešení mnoha sociálním a ekologickým problémům a zároveň přispět k hospodářskému rozvoji.

V sociální ekonomice se v Evropě pohybuje více než 14 milionů lidí a téměř 10 % firem. Evropská Unie v období 2014 – 2021 dala do sociálního podnikání téměř 1 miliardu eur.

Tyto údaje ukazují, že sociální podnikání se stává stále důležitější formou podnikání v mnoha zemích Evropy, která přináší řešení sociálních a ekologických problémů a zároveň přispívá k hospodářskému růstu. Stejně jako u nás chybí zákon o sociálním podnikání například v Polsku.