S blížícím se vstupem zákona o registrovaném sociálním podniku do vnitřního připomínkového řízení jsem si na téma náročných příprav povídala s ředitelem odboru sociální integrace Davidem Beňákem, který ho má v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí v gesci.
V rozhovoru zazněla spousta inspirativních věcí. Takto bych ráda vypíchla, že pan ředitel zmínil velmi podstatnou věc, a to, že je potřeba, abychom uměli pojmenovat, co je sociální podnik. A to nejen pro nás, sociální podnikatele, ale i pro veřejnost, která často nevidí rozdíl mezi sociálním podnikatelem a nadačním fondem. Vždyť přece všichni dělají dobro.
Zákon je v legislativním plánu vlády zařazen na březen 2023 a většina stran koalice ho měla ve svých prioritách. Za Deklarací cítíme velkou péči o to, aby zákon vznik ze strany KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STANu.
Pane řediteli, pro přípravu zákona byl z velké části využit podklad ze slovenského zákona o sociálním podniku. Vidíte v tom zpětně nějaká rizika?
Slovensko má tento klíčový zákon déle než my, dokonce již prošel novelizací. Z toho důvodu jsme mohli využít zkušeností, které slovenští kolegové nasbírali, a vyhnout se rizikům, která tam byla.
Jako problematický vnímáme institut de minimis a jeho využití. V prvních letech bude pravděpodobně limit podnikům dostačovat, ale jsme si rizika vědomi, a chceme jednat s Evropskou komisí o výjimce pro cílovou skupinu osob se specifickými potřebami. Ta nyní platí pro finanční prostředky vynaložené na podporu osob se zdravotním postižením.
Je něco, co jste chtěl do zákona dostat a povedlo se to? A naopak?
Musím říct, že jsem zaznamenal velký apel na to, aby zákon vznikl, a jeho podoba byla diskutovaná se sociálními podniky, tedy těmi, kterým má pomoci s vymezením. Je pro nás tedy klíčová diskuse hlavně s těmi, na které reálně dopadne.
Jako pozitivní přínos vidím vyhrazené veřejné zakázky pro podniky, které nabízejí zboží nebo služby firmám, a pro podniky, které se zaměřují na koncového zákazníka. Máme také připravené slevy na pojistném.
Věříme v motivační sílu benefitů, které podnikům chceme nabídnout. Chceme, aby vnímaly signál od státu, že jsou v České republice potřební a chtění.
Zákon byl diskutován mezi širokou odbornou veřejností. Jak mezi sociálním podniky, tak mezi zaměstnavateli na chráněném trhu práce. Přesto zaznívá silný apel na další diskuzi zákona.
Jak to na Vás působí?
Stran sociálních podnikatelů zatím vnímáme zásadní tlak. Pravděpodobně to bude také tím, že kolegové dávali prostor pro dotazy a nebránili jsme se komunikaci obsahu navenek. Na druhou stranu si myslím, že hlavní debata nás teprve čeká, až bude zveřejněna kompletní textace v připomínkovém řízení. S tím však počítáme a jsme na to připraveni. Předpokládáme přitom, že se bychom se mohli již v létě dostat k projednávání zákona ve Sněmovně.
Jakou kapacitu má ČR stran vzniku sociálních podniků?
Nyní počítáme, že se v prvních letech budou registrovat vyšší stovky sociálních podniků. Půjde hlavně o ty, které tady již reálně působí. Na druhou stranu to neznamená, že nemohou vznikat další , a to právě díky nové legislativní úpravě.
Hlavním benefitem jsou vyhrazené veřejné zakázky. Jak budou vytipovány zakázky v rámci veřejné správy? Proběhla diskuze v rezortech? Jak by mohla vypadat?
Co nabízíme státu je především „ověření“ sociálního podniku jako dodavatele prostřednictvím registrace v centrálním systému. Jde o stejný mechanismus, jako to s pozitivním dopadem funguje na Slovensku.
Čím se chceme zabývat je, jak zkontrolovat, že toho stát a samospráva aktivně využívá a v jakém množství.
Ruku v ruce musí jít také změny v zákoně o zaměstnanosti. Co se tam promítne?
Klíčové je místo, kde popisujeme nové cílové skupiny, které jsou součástí registrovaného sociálního podniku. Ještě bych chtěl dodat, že je pro nás důležitá aktivizace podporovaných zaměstnanců sociálního podniku a jejich prostupnost na běžný trh práce. Na druhou stranu nepředpokládáme úplně u každého zaměstnance ani sociálního podniku, že půjde touto cestou.