Co se dozvíte?
- jaké zkušenosti má 50 % z Vás s výzvou 24 OP Z+ na podporu sociálního podnikání
- jak je na tom alokace
- jak se to má s udržitelností
- co budeme dělat se zjištěními
Opakovaně jsme se setkávali s negativními komentáři výzvy 24 OP Z+ na podporu sociálního podnikání. Abychom se k tomu mohli vyjádřit kompetentně, požádali jsme signatáře Deklarace o zpětnou vazbu v rámci dotazníkového šetření, kterou Vám chceme představit níže.
Důležité je také zmínit stav čerpání alokace po více jak roce od otevření výzvy, kdy se hodnotitelé setkávají na měsíční bázi a vyjadřují se k jednotlivým projektům. Vzhledem k poměrně velké neúspěšnosti je možné soudit, že proces není nastavující podporujícím způsoben nebo mu něco chybí.
Graf č. 1: Stav alokace
Zdroj: esfcr.cz, 12. 11. 2023
Obrátili jsme se proto na signatáře s cílem zjistit zkušenosti, potřeby a připomínky k dané výzvě. Zároveň jsme analyzovali také veřejně dostupné zápisy z jednání hodnoticí komise výzvy na webu esfcr.cz. S výsledky shrnujeme níže.
Výsledky námi provedené analýzy situace kolem výzvy 24 OP Z+
Mezi našimi signatáři jsme provedli dotazníkové šetření s cílem zmapovat jejich zkušenosti týkající se jejich podpořených, zamítnutých i opakovaně podávaných žádostí, průběhu jednání s hodnoticí komisí a srozumitelností jejích připomínek. Sběr dat byl anonymní a probíhal online mezi 19. a 27. říjnem 2023.
V rámci šetření jsme mapovali zájem o podporu podniků z výzvy 24. Ke dni šetření o podporu požádalo jen 43 % respondentů a jejich úspěšnost v prvním kole nebyla nijak vysoká (24 % z těch, kteří žádost podali). Větší úspěch měli žadatelé po přepracování – 38 % žadatelů uspělo teprve po přepracování žádosti dle doporučení hodnoticí komise. Část respondentů v době šetření čekala na výsledky hodnocení přepracovaného projektu, případně pracovala na nové verzi nebo plán na přepracování vzdala a rozhodla se znovu o podporu nežádat viz míra úspěšnosti respondentů–žadatelů v grafu č. 2).
Graf č. 2: Míra úspěšnosti žadatelů
Zdroj: vlastní zpracování Deklarace odpovědného podnikání, 2023
S procesem hodnocení byli respondenti spíše nespokojení. Poukazovali na pochybnou kvalitu dotazů hodnotitelů, nepříjemně působící atmosféru (komise s nimi jednala z pozice moci, přičemž respondenti nevěděli, s kým vlastně mluví, atmosféra byla nepřátelská a připomínala spíše výslech) a opakovaně (75 %) se pozastavovali nad tím, proč neznali otázky komise předem. Stávající model hodnocení před komisí nahrává situaci, kdy žadatel není na obhajobu připraven proto, že padne otázka na část žádosti zpracované jiným kolegou či kolegyní, kteří nejsou přítomni. Žádost je pak vyřazena jen proto, že některá složitější otázka nebyla plně zodpovězena – a nikoli z důvodu, že by byl projekt jako takový špatný či neudržitelný. Dále byl u respondentů patrný zájem o to, aby mohli svůj projekt před komisí krátce souhrnně odprezentovat. Z jednání s komisí pro ně bylo zřejmé, že představu o projektu měli převážně jen dva hodnotitelé a zbytek členů komise spoléhal na názor těchto osob.
O dotaci z výzvy 24 naopak vůbec nepožádalo 57 % respondentů. Mezi nejčastější uváděné důvody patřila administrativní zátěž neúměrná pravděpodobnosti získání dotace. Častý byl také důvod popsaný jako nesplnitelné podmínky stanovené výzvou. Pokud to s podporou sociálního podnikání myslí MPSV vážně, tak by v situaci, kdy se stanovenou alokaci nedaří dlouhodobě vyčerpat, bylo vhodné ptát se těchto potenciálních žadatelů, jak upravit nastavení, aby byli ochotní se do dalšího rozvoje sociálního podnikání v Česku zapojit.
Nejčastěji zmiňované důvody, proč se oslovené sociální podniky rozhodly nežádat o podporu z výzvy:
- nízká pravděpodobnost zisku dotace (32 %)
- příliš velká administrativní zátěž spojená s žádostí a administrací projektu (57 %)
- nesplnitelné podmínky výzvy (57 %)
Opakovaně také zaznívala informace, že by respondenti uvítali pomoc s marketingem nebo obchodem, který je ale v rozpočtech žádostí naopak často krácen. Naši signatáři přitom většinou mají velké zkušenosti v oblasti výroby i v práci s lidmi z cílových skupin, naopak na rozvoj podnikání a marketingu jim nezbývá prostor.
Při analýze zápisů z jednání hodnoticí komise jsme se zaměřili na dvě témata, která respondenti opakovaně zmiňovali jako problematická:
- požadavek na udržitelnost (která není součástí podmínek výzvy, ale přesto je v rámci obhajoby před komisí často řešena a vyžadována)
- nepřítomnost kolegů, kteří mají v gesci některou probíranou oblast žádosti, na jednání komise (na jednání komise může projekt obhajovat dvoučlenný tým, je tedy jasné, že není možné mít v něm experty zároveň na personalistiku, podnikatelský plán, marketing, výrobu atd.)
Analýzou zápisů jsme zjistili, že apel na udržitelnost se při jednání hodnoticí komise o finančních plánech žadatelů objevuje soustavně. My jako subjekt, který sdružuje sociálně odpovědné podnikatele, chápeme důraz na udržitelnost podnikání, ale vzhledem k tomu, že tato není součástí podmínek výzvy, vnímáme ho jako neoprávněný nebo přinejmenším matoucí, protože pro něj (a pro hodnoticí komisi) tím pádem nejsou stanoveny přesné parametry. V závěrečném hodnocení projektů komisí se přitom objevuje opakovaně jako jeden z hlavních důvodů, proč projekt nepodpořit. Na jednotlivých tvrzeních komise můžeme také pozorovat jistou šablonovitost a schematičnost.
Příklady ze zápisů jednání hodnoticí komise na toto téma dostupných na esfcr.cz.
- „Nicméně z hlediska finančního plánu není udržitelnost prokázaná potřebným způsobem.“
- „FP vykazuje mnoho nedostatků a nepřesvědčuje o udržitelnosti podniku.“
- „Projekt vykazuje zásadní nedostatky ve zpracování finančního plánu, který nepřesvědčuje o udržitelnosti podnik.“
- „Finanční plán v této podobě nepřesvědčuje o udržitelnosti podniku.“
- „Žadatel nedostatečně popisuje, jak se podaří dosáhnout stanovených ekonomických cílů, zejména pokud jde o měsíční výnosy, nebo dlouhodobou udržitelnost projektu.“
V zápisech můžeme také opakovaně sledovat problém, kdy na jednání přichází zástupce žadatele, který subjekt reprezentuje navenek, ale z logických důvodů nemá kompletní znalosti o všech aspektech projektu (personální, ekonomické, výrobní atd.). Dokladem toho jsou níže uvedené věty z analyzovaných zápisů:
- „Kolega vycházel z klasických výkazů společnosti.“
- „Bohužel finanční plán dělal kolega.“
- „Já bych tady ty věci zkonzultoval spíš s kolegou.“
- „Když bude výnos ještě větší, tak budeme rádi. Kolegyně se radši držela čísel, která reálně budou, a můžeme je víceméně s jistotou očekávat.“
Zde vnímáme problém jako oboustranný. Žadatel nezná otázky komise předem, nemůže se na ně připravit, a pokud před komisí nemá kolegy odpovědné za danou oblast, mohou jeho improvizované odpovědi v komisi budit dojem nekompetence a nastolovat při procesu obhajoby nepřátelskou atmosféru, protože žadatel se dostává do defenzivy. Komise v důsledku toho nezíská kompletní odpovědi týkající se projektu a nemůže jej kompetentně posoudit.
Naše doporučení vyplývající z provedené analýzy, se kterými jsme se obrátili na MPSV ČR.
Transparentní složení komise: Složení komise není v současné době žadatelům jasné. Domníváme se, že v komisi by měli být zastoupeni jak lidé s přímými zkušenostmi s podnikáním, tak lidé obeznámení se zaměstnáváním dané cílové skupiny. Není přitom třeba uvádět jména a složení komisí, ale žadatel by měl vědět, že komise jsou opravdu kompetentní v obou hlavních oblastech sociálního podnikání.
Poskytnutí otázek komise žadateli předem: Bez znalosti otázek a navrhovaného krácení se žadatelé nemohou na jednání nemohou dobře připravit. Nevidíme žádný důvod, proč by neměly být žadatelům dotazy zaslány předem (jak se to dělá například i při obhajobě vysokoškolských prací). Zvýšilo by to kvalitu a přesnost odpovědí žadatelů, pomohlo osvětlit slabá místa projektu a umožnilo komisi získat všechny údaje potřebné ke kompetentnímu rozhodnutí.
Vstřícnější přístup a formát hodnoticí komise: Věříme, že hodnoticí komise se ztotožňuje s cílem výzvy (podpořit sociální podnikání v ČR), atmosféra při hodnocení projektu tomu ale nenasvědčuje. Namísto kritiky, chytání žadatelů za slovo (ve stylu „školního zkoušení“) by bylo dobré nastolit spíše podporující atmosféru. Podle našich informací poskytují komise v zahraničí žadatelům hodnotnou zpětnou vazbu a konstruktivně je upozorňují na potenciální slabá místa projektu. To považujeme za model hodný následování. Dáváme ke zvážení také možnost jednat s hodnoticí komisí online. Nejenže by to žadatelům snížilo náklady spojené s podáním žádosti (cesta do Prahy, personální náklady, často dlouhé čekání způsobené časovým skluzem při jednání komise), ale také by to žadatelům umožnilo přizvat k jednání další kolegy, kteří na projektu pracovali a mohou komisi poskytnout potřebné informace.Specifikace udržitelnosti v podmínkách: V podmínkách momentálně není uvedena ekonomická udržitelnost projektu, hodnoticí komisí je ale vyžadována a bývá i důvodem pro zamítnutí projektu. Důraz na udržitelnost je sice z podnikatelského hlediska logický, považujeme ale za nutné doplnit jej přímo do podmínek a přesněji specifikovat ukazatele, které by měl žadatel splnit.